|
|
Fichte's Transcendental Approximation to Being 1801-02
Ip, Long Nin Leonard ; Schnell, Alexander (vedoucí práce) ; Goddard, Jean-Christophe (oponent)
der These: Fichtes transzendentale Annäherung zum Sein 1801-02 vorgelegt von Leonard Ip zur Erlangung des akademischen Grads eines Masters of Arts (M. A.) in Philosophie im Studiengang Erasmus Mundus Master EuroPhilosophie, Juli 2021 Diese Arbeit legt den Versuch vor, die Entwicklung der Seinsproblematik im Rahmen von Fichtes Wissenschaftslehre nach dem Jahr 1800 in ihrem anfänglichen Ansatz zu rekonstruieren. Textuell setzt sie sich hauptsächlich mit der Darstellung der Wissenschaftslehre aus den Jahren 1801/02 auseinander. Dieser Text gilt als das Hauptdokument, mit dem die sogenannte "Spätphilosophie" Fichtes nach der ersten "Jenaer" Periode seines Philosophierens einsetzt. Das Hauptergebnis der vorgelegten Rekonstruktion besteht in der Aufweisung eines "positiven" Seinsbegriffs, der über den ausdrücklich als "negativ" bestimmten Begriff des Seins in Fichtes Jenaer Wissenschaftslehre hinausgeht und in der Darstellung als "das absolute Sein" festgelegt wird. Um zu zeigen, dass der positive Seinsbegriff auf der Grundlage von der Wissenschaftslehre als transzendentalem Idealismus zugleich verlangt und legitimiert wird, wird die Rekonstruktion dieses Begriffs durch eine Analyse des ersten Teils, d. h. der Theorie des absoluten Wissens in der Darstellung vollzogen. Die drei Kapitel dieser Arbeit...
|
|
| |
|
|
Transcendentální empirismus
Drbohlav, Jakub ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Následující práce se pokouší položit základ interpretace Deleuzova projektu transcendentálního empirismu jako transcendentální kritické filosofie, která vychází z kritiky dosavadní metafyziky založené na reprezentativním myšlení. Pro pochopení tohoto projektu je klíčový jeho vztah ke Kantově kritické filosofii. Práce se soustředí především na význam Maïmonovy kritiky Kanta a jím navrhované revize Kantovy filosofii pro Deleuzův projekt. V první kapitole je tedy sledována kritika reprezentativní metafyziky a z ní vyplývající důsledky pro Deleuzův transcedentální empirismus. Druhá kapitola se zabývá podobou diferenciálního transcendentálního uspořádání, které se tento projekt pokouší vytvářet. Toto uspořádání bude interpretováno jako symbolický strukturální prostor proměňující se v čase, který představuje Deleuzovu "filosofickou interpretaci" Riemannova pojetí kontinuální multiplicity. Ve třetí kapitole bude ukázáno, jak je pojetí takového transcendentálního nevědomého prostoru konzistentní s naší fenomenální subjektivní perspektivou a bude naznačeno, jak je tato perspektiva prostřednictvím takového uspořádání generována.
|
|
|
Problém sebevědomí ve filozofii J. G. Fichta. Studie k pragmatickým dějinám lidského ducha
Vrabec, Martin ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent) ; Kuneš, Jan (oponent)
Studie je věnována rané filosofii J. G. Fichta, zejména stěžejnímu spisu tohoto období, jímž je Základ všeho vědosloví. Podle předkládané interpretace je hlavním úkolem tohoto spisu vykázat, jakým způsobem vzniká naše běžné a každodenní porozumění světu i nám samým. Při vytyčení takovéto otázky zůstává Fichte věrný širšímu proudu transcendentální filosofie, která se snaží vysvětlit nejen vznik našeho empirického poznání, ale především se táže po původu apriorních struktur naší zkušenosti. Takovýto výklad mají podat tzv. "pragmatické dějiny lidského ducha", které jsou ústředním tématem naší studie. Fichte se v nich snaží zrekonstruovat transcendentální - nikoli ovšem fakticky časový - vývoj naší mysli od prvotního stavu cítění až k naší běžné představě o samostatně existujících věcech a o nás samých jako svobodných poznávajících subjektech. Prostřednictvím tohoto filosofického postupu geneticky odvozuje a zdůvodňuje jednotlivé základní podoby naší zkušenosti a rovněž všechny její apriorní složky, kterými jsou např. prostor, čas, substancialita či kauzalita. V první části studie představujeme základní principy Fichtova filosofického systému a sledujeme způsob, jakým zdůvodňuje výchozí bod pragmatických dějin lidského ducha. V druhé části se věnujeme filosofické metodě, jejímž prostřednictvím Fichte...
|
host ::
RSS.